Jezero Chara Nur

23.7.

Opět neurčujeme žádný budíček, vstáváme cca v 9:00, když na stan začne svítit slunce a udělá v něm nesnesitelný skleník. A s tím není radno si zahrávat, je třeba zchladit se v jezeře, protože jak vyplývá z rešerše, kterou před odjezdem vypracoval Lukáš, ze 36 výprav do tajgy zahynuly 4 mrazem, 6 hladem, 8 gnusem a 17 zapařením.

Vaříme na ohni kaše k snídani, opravujeme ulomenou špičku rybářského prutu a vyrábíme další udici z vrbového klacku. Ve 12 hodin vyrážíme s Matóšem a Lukášem na průzkum nedaleké zátoky, kde se do jezera vlévá říčka Chadarus, a pak dalšího mysu za zátokou. Martina zůstává v táboře. Podél pobřeží mysu žádná vhodná místa na stany nejsou. Teprve na okraji zátoky je dobré místo, které občas i někdo využívá, jak je vidět dle ohniště a několika odpadků. Takže to není tak úplně panenské místo, ale někde už se usadit musíme a tady je to opravdu dobré. Snadný přístup k jezeru, bystřina s prvotřídní pitnou vodou a, jak se hned při průzkumu ukáže, v ústní Chadarusu lipani sami skáčou na udici, ať je na ní třpytka nebo umělá muška.

038-pruzkum-zatoky  

„… na průzkum nedaleké zátoky, kde se do jezera vlévá říčka Chadarus...“ (23.7.)

Nachytáme jich osm a pak se vracíme pro Martinu a všechny věci, přesuneme se sem na nové tábořiště. Hned nato vletíme do jezera, je horko a při přesunu jsme se pěkně zapotili. Pak se dáme do přípravy ryb. Ochucujeme je různě – česnek, provensálské koření, paprika, oregáno. Jednoho zabalím do listu velikánského šťovíku, obalím bahnem, a takto ho dlouze dusím v ohni. Výsledek je vynikající, ale ti ostatní, pečení na plochém kameni, jsou také výborní. Matóš postavil základ přístřešku na věci, které nechceme mít ve stanech.

041-ryby-na-sutru

Pak se dáme do přípravy ryb. Ochucujeme je různě – česnek, provensálské koření, paprika, oregáno.“ (23.7.)

Po desáté hodině, stále za světla, vyrážím ještě do lesního svahu nad táborem na fotografický lov létajících veverek poletušek. Nepotkám ale ani poletuchu, ani nic jiného. Když se pak vracím po pobřeží zpět, MaM vykouknou ze stanu a jsou zklamaní, že to, co venku dělalo hluk, není vlk, los, ani medvěd, nýbrž já. Hmyz dost žere a na jezeře kroužkují ryby, které se jím krmí.

 

Celá e-kniha s mnoha barevnými fotografiemi zde